V roce 2014 jsem metodu Moving Man od Briana Deana přejmenoval na Hybatele odkazů. Stěhovák mi zněl nudně a trochu Čapka neuškodilo. Původní návod používal zaniklé domény, Open Site Explorer, Xenu a několik vyhledávacích triků. Nástroje a databáze zestárly. Užitečný princip zůstal.
Na webu někdo odkazuje na stránku, která zmizela. Vy máte nebo dokážete vytvořit aktuální obsah, který stejný problém řeší lépe. Autora na chybu upozorníte a nabídnete mu náhradu. O tom, zda odkaz změní, rozhodne on.
To poslední je důležité. Nejde o nárok na odkaz. Jde o užitečnou opravu.
Metoda funguje jen s opravdu dobrou náhradou
Nejdřív se dívám na obsah, ne na metriku domény. Pokud zaniklá stránka obsahovala mapu, výzkum, kalkulačku nebo podrobný návod, náhrada musí plnit stejnou potřebu. Obecný článek na podobné téma nestačí.
V původním příkladu zmizel web o ubytování v Bruselu. Přes internetový archiv bylo možné zjistit, že jedna z odkazovaných stránek nabízela mapu Bruselu, a následně najít weby, které na tuto nefunkční mapu stále odkazovaly. Smysluplnou náhradou by byla aktuální a použitelná mapa. Ne katalog hotelů s jedním odstavcem o dopravě.
Než začnu kohokoli oslovovat, projdu čtyři otázky:
- Je původní odkaz opravdu nefunkční, nebo jen dočasně nedostupný?
- Rozumím z archivu či kontextu tomu, co na stránce bylo?
- Je moje stránka přímá, aktuální a kvalitnější náhrada?
- Pomůže výměna odkazu čtenáři zdrojového webu?
Pokud poslední odpověď není ano, e-mail neposílám.
Krok 1: hledejte chyby v tématu, které firma opravdu vlastní
Starý návod doporučoval hledat firmy v likvidaci a expirované domény. Dnes bych nezačínal širokým lovem zaniklých webů. Začal bych u témat, ve kterých firma má zkušenost, data nebo produkt a dokáže vytvořit důvěryhodnou náhradu.
Zdrojem mohou být:
- odkazy z odborných rozcestníků a starších článků ve vašem oboru;
- nefunkční externí odkazy nalezené při ruční kontrole vybraných relevantních webů;
- vlastní seznam ztracených či historických odkazů;
- stránky odkazující na zdroj, který byl přesunut bez přesměrování;
- veřejné instituce nebo profesní organizace s dlouho neudržovanými zdroji.
Nemá smysl skenovat půl internetu kvůli jakémukoli odkazu. Čas stojí peníze. Vybírám jen zdroje tematicky blízké a stránky, jejichž publikum by náhradní obsah skutečně využilo.
Krok 2: ověřte původní účel stránky
HTTP 404 ještě neříká, co stránka obsahovala. Podívám se na anchor text, okolní věty a případně na uloženou verzi v internetovém archivu. Tím zjistím, zda autor odkazoval na návod, datový zdroj, obrázek nebo komerční nabídku.
Obsah nekopíruji. Zjišťuji potřebu, kterou původní zdroj řešil, a připravím vlastní zpracování: s aktuálními informacemi, vlastní zkušeností, jasným autorem a zdroji. Google doporučuje užitečný obsah pro lidi, který přidává originální informaci nebo analýzu, ne pouhé přepisování existujících stránek. Praktický základ popisuji také v článku SEO pro začátečníky.
Krok 3: seřaďte příležitosti podle užitku
Nejvyšší číslo v SEO nástroji není automaticky nejlepší příležitost. Hodnotím:
- tematickou blízkost zdrojové stránky;
- kvalitu a skutečné publikum webu;
- viditelnost odkazu v hlavním obsahu;
- shodu mezi zaniklým zdrojem a naší náhradou;
- pravděpodobnost, že stránku někdo stále spravuje;
- obchodní hodnotu návštěvníka, který přes odkaz přijde.
Seznam sta relevantních příležitostí bývá užitečnější než export deseti tisíc domén. Ušetří čas při kontrole i oslovení.
Krok 4: napište zprávu, která jde ověřit za minutu
Hromadná šablona s lichotkou v první větě je pořád hromadná šablona. Autor potřebuje rychle najít chybu a posoudit náhradu. Píšu stručně a konkrétně:
Dobrý den, na stránce [přesná URL] jsem našel nefunkční odkaz na [původní zdroj].
Máte ho v části [nadpis nebo okolní text]. Aktuální materiál ke stejnému tématu je zde: [náhradní URL].
Pokud se vám jako náhrada nehodí, i tak posílám upozornění, ať odkaz můžete opravit.
Nepíšu, že výměna „pomůže vašemu SEO“. Neslibuji protislužbu a netlačím na přesný anchor text. Autor musí mít plnou možnost vybrat jiný zdroj nebo odkaz jen odstranit.
Obrácený postup je vhodný pro několik vybraných webů
V původním bonusu jsem doporučoval vybrat autoritativní web, projít jeho externí odkazy nástrojem Xenu nebo Screaming Frog a nabídnout opravu nalezených chyb. Tento postup může fungovat i dnes, pokud respektujete provoz webu a kontrolujete jen rozumný rozsah veřejných stránek.
Výhoda je v soustředění: znáte konkrétní web a jeho témata. Nevýhoda je, že většina chyb nebude souviset s vaším obsahem. Nepřipravujte kvůli každému červenému řádku rychlou stránku. Vytvořte náhradu jen tam, kde máte co říct.
Kdy se z Hybatele odkazů stane spam
Google řadí mezi link spam aktivity, jejichž hlavním účelem je manipulovat pořadí. Problém vzniká při automatizovaném vytváření odkazů, placení za odkazy předávající hodnotu nebo masovém publikování textů s optimalizovanými kotvami. Aktuální hranice popisují zásady Google pro link spam.
U broken link buildingu proto nedělám toto:
- nekopíruji zaniklý obsah a nevydávám ho za vlastní;
- nevytvářím tenké stránky jen kvůli jedné odkazové příležitosti;
- neposílám stovky automatických e-mailů bez kontroly;
- nepředstírám osobní vztah nebo zkušenost;
- nekupuji doménu jen kvůli přesměrování její historie na nesouvisející web.
Odkaz je vedlejší produkt dobrého zdroje
Hybatel odkazů má smysl, když už firma vytváří obsah, který stojí za citaci. Nástroje pro kontrolu webu a odkazů najdete v přehledu SEO nástrojů. Rozdíl mezi redakčně získaným a koupeným odkazem vysvětluji v článku o placených zpětných odkazech.
Nejlepší výsledek této metody není jen nový odkaz. Je to aktualizovaný zdroj, který lidé opravdu používají, a vztah s autorem, kterému jste pomohli opravit chybu. Odkaz pak dává smysl i bez SEO magie.