Stručně: Krizová komunikace řídí ověřené informace, odpovědnosti a kontakt s dotčenými lidmi v situaci, která ohrožuje bezpečnost, provoz nebo důvěru v organizaci.
Jak Krizová komunikace používám v praxi
V praxi u Krizová komunikace odděluji kreativní nápad od komunikačního úkolu. Nejdřív musí být zřejmé, kdo mluví, co nabízí a proč tomu věřit. Teprve potom přidávám překvapení nebo emoci. Výsledek hodnotím podle kvality reakce a návazného chování, ne jen podle viditelnosti.
Na co si dát pozor
Pozornost není totéž co důvěra. Krizová komunikace může vyvolat reakce a přitom oslabit značku nebo přivést nevhodné publikum. Pozor na tvrzení bez důkazu, manipulativní naléhavost a formát, který zastíní samotnou nabídku.
Otázky pro rozhodnutí
- Komu přesně sdělení pomáhá a v jaké situaci?
- Jaký jediný význam si má člověk odnést?
- Který důkaz nese hlavní slib?
- Jak zachytíme kvalitní reakci a co bude následovat?